PÉŤA ELBLOVÁ
Chtěla jsem mít postavu jako modelky v časopisech...
a nejoblíbenější spolužačky ve škole. Ze dne na den jsem se rozhodla změnit svoje stravování a přístup ke cvičení. Ze začátku to bylo celkem nevinné. Přestala jsem jíst sladkosti a zařadila jsem více zdravý potravin. Ovšem když jsem viděla, že váha nejde dolů tak rychle jak jsem chtěla, nasadila jsem přísnou dietu.
Začala jsem jíst jen nízkotučné potraviny, zeleninu, a vyhýbala jsem se sacharidům. Do toho jsem cvičila každý den nesmyslné cviky jen za účelem spálení všech kalorií, které jsem do sebe díky jídlu dostala. Každý den jsem stoupala na váhu a doufala jsem, že mi ukáže nižší číslo, než předchozí den. Stala jsem se otrokem kalorií, váhy a cvičení. Byla jsem večně unavená, protivná, padaly mi vlasy a všude jsem měla vystouplé kosti. Časem jsem nechtěla jíst vůbec a moje váha se za pár měsíců dostala z 50 na 39kg.
Okolí mě neustále přesvědčovalo o tom, že bych měla přibrat a moje mamka dokonce dostala od doktorky nařízeno, že do mě jídlo musí dostat za každou cenu. Proto jsme se často hádaly a já se začala vyhýbat všem, kteří mi moje hubnutí chtěli překazit. Když jsem na tom byla psychicky špatně a ze všeho jsem byla už strašně unavená, začala jsem bojovat s myšlenkami, že si dám k jídlu něco nezdravého. Bylo to pro mě hrozně těžké, ale utěsovala jsem se tím, že alespoň udělám radost mému okolí a hlavně mamce. Dala jsem si jeden kousek a od té doby jsem na sladkosti a nezdravé jídlo nedokázala přestat myslet.
PROŠLA JSEM SI PŘEJÍDÁNÍM A BULIMIÍ.
Byla to pro mě něco jako droga a já se postupem času začala přejídat. Moje tělo bylo vyhladovělé a přejídáním si to chtělo vykompenzovat. Potýkala jsem se s "vlčím hladem", při kterém úplně vypla moje hlava a chtěla jsem jen jíst a jíst. Po přejedení přišla hromada výčitek a nenáviděla jsem se. Bojovala jsem s tím každý den. Nařídila jsem si zpět mojí přisnou dietu, ale nikdy jsem to nevydržela a nakonec jsem se stejně začala přejídat. Měla jsem strach, že přiberu kila, která jsem díky anorexii zhubla a taky že se to nakonec stalo. Po pár měsících jsem měla nahoře pět kilo a já se naprosto zhrozila. Byla to pro mě noční můra a tenkrát mě napadla ta nejhorší věc, jaká mohla. Budu jídlo zvracet. Myslela jsem si, že se budu moci přejídat, ale zároveň nebudu přibírat a tím můj problém vyřeším.
Pokud je něco, čeho v životě lituji, je to právě tohle rozhodnutí, protože odstartovalo několik let se strašákem jménem bulimie, který mě dostal na úplné dno.
Postupem času jsem se přejídala a následně zvracela každý den. Byl to pro mě začarovaný kruk diet, přejídání a zvracení, z kterého jsem nevěděla jak ven. Po každé jsem si nařídila režim, při kterém jsem dodržovala jídelníček, nevydržela jsem to, přejedla se a takhle to šlo pořád dokola. Bylo to tak strašně unavující a já se každým dnem dostávala do větší a větší deprese. Měla jsem zdravotní problémy. Omdlívala jsem, padaly mi vlasy, kazily se mi zuby, měla jsem oteklé tváře ze zvracení a bylo mi neustále špatně od žaludku.
Chtěla jsem být zdravá a šťastná holka, která se dokáže najíst bez výčitek, negativních pocitů a sebenenávisti. Chtěla jsem mít zase z jídla a cvičení radost a ne být otrokem toho všeho. Proto jsem si řekla, že musím zabojovat sama se sebou a musím konečně problémy s jídlem porazit, jinak to bude jen horší a skončím někde v léčebně. Uvědomila jsem si, že se musím odprostit od své váhy, postavy a musím začít řešit mou duši. Rozhodla jsem se, že nebudu držet žádnou dietu a budu cvičit to, co mě baví. Jen tak, pro radost a kvůli tomu, abych se dostala z bulimie, která mě ničila. Když jsem si nasadila volnější jídelníček a tréninkový plán, vydržela jsem bez zvracení jen jeden den. Nemohla jsem to vzdát, litovat se a zase do toho spadnout. Mohla jsem se jen ponaučit z chyby, kterou jsem udělala a příště ji napravit.
Přesně si pamatuji, jak jsem došla k třináctému dni bez přejedení. Bylo to pro mě neuvěřitelné. Dokázala jsem zabojovat sama se sebou a hrozně mě to nakoplo.
JSEM ZDRAVÁ, FIT A ŠŤASTNÁ!
Teď jsem venku z bulimie a všech problémů s jídlem už čtvrtý rok a jsem na sebe neuvěřitelně pyšná, že jsem nad tím dokázala vyhrát. A to je ten důvod proč se snažím pomáhat slečnám, které zažívají to, co jsem zažívala i já. Nechci, aby byly v začarovaném kruhu, z kterého je strašně těžké vyjít ven. Snažím se předávat motivaci a inspiraci lidem, kteří si myslí, že zdravý životní styl je jen o dietách a cvičení několik hodin denně, stejně jako jsem si to dříve myslela já. Jsem tu pro vás, abych vám pomáhala a předávala vám energii ke cvičení a zdravému stravování.
ZAČNI I TY BOJOVAT ZA NOVÉ TĚLO!
